Zajordánská lekce

Milí přátelé,

V tomto článku bych se rád dotkl citlivého tématu, o kterém jste mnozí, ne-li všichni, přemýšleli. Správné porozumění této věci je, jak soudím, základním stavebním kamenem pro každou další úvahu ve světě křesťanského podnikání. Sám jsem zatím nepochytil odjinud uspokojivé vysvětlení, proto bych se o to rád pokusil nyní a zde.

Výzva je položena velmi jasně: Snadnější je, aby velbloud prošel uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království (Mk 10:25). Pomineme-li ten výklad, že Ucho jehly byla jednou z Jeruzalémských branek, pro velblouda příliš těsnou, máme tady problém. Toto přísloví doslovně vyloženo – věc je nemožná, obrazně vyloženo – věc velmi obtížná. Ať už patříš mezi ty, kteří žijí standardním způsobem západního světa (v porovnání s většinou světa jsi bohatý), či dokonce v rámci tohoto standardu více či méně vynikáš, jsi bohatý. Uvnitř ti Duch svatý dosvědčuje, že patříš Pánu. Pokud jsi ale odvážný a zvyklý dávat životu, Písmu a Bohu brutálně upřímné otázky (věřící podnikatelé tak činí často), možná jsi stále nenašel uspokojivou odpověď.

Osobně jsem příběh o bohatém mládenci, kde zaznívá výše uvedený výrok, četl mnohokrát, a mnohokrát ho přešel s vnitřním povzdechem, že mu vlastně nerozumím, tak jako spoustě jiných míst v Evangeliích. Jako pastor dokážu kázat v podstatě na jakékoli místo z Evangelia, celkem bezpečně vytáhnout obecné principy, pro které je silná podpora na jiných místech Nového či Starého zákona. A je to tak správné, buduje to mě i církev. Někdy si ale říkám, co přesně měl Ježíš na mysli? Jak to chápal apoštol Petr, od kterého to z kázání pochytil Marek, z jehož evangelia nejspíše čerpali i Matouš a Lukáš. A jak to chápali samotní Marek, Matouš a Lukáš? Pojďme spolu pátrat.

Celkem často v hledání odpovědí na nesnadné otázky pomůže kontext příběhu, či výroku, o který nám jde. A řekl bych, že to je i náš případ, sami posuďte. Příběhu o bohatém mládenci předchází Ježíšovo setkání s dětmi, následuje žádost Jakuba a Jana Zebedeových a uzdravení slepého muže(ů) u Jericha. Vše se odehrává v Zajordání a na cestě odtud do Jeruzaléma, kde události Ježíšova pozemského života vyvrcholí. Všichni tři synoptici zachovávají sled těchto tří událostí (Mt 19:13-20:34, Mk 10:13-52, Lk 18:15-43), pouze u Lukáše nezmiňuje žádost synů Zebedeových.

Nyní se opřeme o Markův záznam událostí. Člověk, který měl mnoho majetku, neměl jistotu věčného života. Ježíš po něm chce, aby vše rozdal chudým, tak bude mít poklad v nebi. Nevíme, jak se nakonec rozhodnul, ale odešel velmi zarmoucen. Zdá se, že Ježíš byl jeho vnitřním bojem dotčen. Přestože byl horlivý v dodržování přikázání, s tím prvním se dosud nepopasoval (Ex 20:3), a Ježíš ho v tom vyzkoušel: Miluješ víc Boha nebo svůj majetek? … Znamená to snad, že se každý bohatý křesťan má vzdát svého majetku? Ano, pokud volí mezi nebem a bohatstvím. Závažnost celé věci učedníky hodně vyděsila. Zdá se, že právě zde měli jednu ze svých světlých chvilek (jinak dosti vzácných), protože pochopili, o co jde. A to dokonce i Petr. Ježíš je však ujišťuje, že oni zvolili správně a proto nepřijdou o svou odměnu. Tedy první malá lekce na začátek: Touha po odměně je pozitivní, musí být ale naplněna Božím způsobem.

Nyní k pointě. Při setkání Ježíše s dětmi se řeší stejná otázka: Jak do nebe? Odpověď bohatému mládenci byla dosti specifická, zde však Ježíš mluví obecněji, tedy pro všechny. Kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevstoupí (Mk 10:15). Jak mohu přijmout Boží království jako dítě? Podobná situace nastane poté, co Ježíš zaplatí chrámovou daň. Postaví dítě mezi učedníky a říká stejnou věc. A dodává: Kdo se tedy pokoří jako toto dítě, ten bude největší v království Nebes. (Mt 18:4). Doufám, že se shodneme na tom, že dětská pokora přirozeně vyplývá z naprosté závislosti na rodičích. Tato hodnota je Bohem nejvýše ctěna, a její zneužití je tvrdě potrestáno (Mt 18:1-14).

Proto soudím, že věřící člověk může být bohatý, pokud má onu dětskou závislost na nebeském Otci. To předurčuje i jeho postoj k majetku. Ježíš byl ochoten pro svou závislost na Otci jít na kříž (Mk 10:32-34). Zástup, který jde s Ježíšem ze Zajordání (Perea), přes Jericho do Jeruzaléma, očekává ustanovení nového krále. I učedníci tomu doufají, Ježíš je však mate řečmi o svém zabití. Jakub a Jan usoudí, že je nejvyšší čas se chopit příležitosti a zajistit si místo po pravici a levici nového Jeruzalémského krále. A Ježíš opakuje stejnou lekci: Chceš být velký? Buď malý. Jako dítě. Bohatství, které máš, ať slouží druhým. Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby si nechal posloužit, ale aby posloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé (Mk 10:45). Když Ježíš míjí slepého a žebrajícího Bartimea, nikdo ze zástupu nemá pocit, že by se velký král měl zabývat takovou zbytečností, jakou je Bartimeus. Ježíš se ale neřídil atmosférou, kterou byl obklopen. Nepřehlédl Bartimea a uzdravil ho.

V tom vidím největší potíž s bohatstvím. Tento svět vytváří atmosféru, která odvádí od dětské pokory, závislosti na Bohu a ochoty sloužit druhým (Mk 10:42-44). Kdo toto překoná, bude mít obrovský respekt u Boha i u lidí. Setník Kornelius byl první pohan, kterému bylo zvěstováno evangelium (Sk 10). Tento precedens přesvědčil první Jeruzalémský koncil (Sk 15) o přijetí pohanů do církve a položil tak základ pro Pavlovu misii pohanů. Díky ní i my věříme. Správný postoj k majetku činí divy. Ježíš říká, že navzdory všem překážkám, je možné být bohatý a správně s majetkem nakládat (Mk 10:27). Cílem této úvahy není předložit množství pozitivních příkladů bohatých a zbožných lidí, které najdeme ve Starém zákoně, během Ježíšovy služby, v první církvi a během jejího misijního působení (u apoštola Pavle se s takovými lidmi setkáváme obzvláště často).

Přeji si, aby nám tato „dětská“ lekce pomohla mít jasno. Je ironií, jak základní principy si Pán používá, aby nás něco naučil. Je to téměř pokořující. Ale pokorní jsou těmi, kterým dává milost!

Tento článek věnuji jak lidem z byznysu, kteří staví na křesťanském základu, tak pastorům, kteří jsou si vědomi obrovského duchovního bohatství, jež jim bylo svěřeno.

(Při citování Písma jsem použil Český studijní překlad.)

   

Informace o autorovi

Obrázek uživatele Martin Huňát

Jméno
Martin Huňát

Profil

Martin je vedoucím pastorem Církve bez hranic Chomutov. Je ženatý a se svojí manželkou Broňou vychovávají tři kluky. Jeho velkou touhou je vidět zakládání mnoha nových místních církví po celé České republice. (http://www.cirkevbezhranic.eu/chomutovsko/)

Poslední komentáře