Dobrý konec

Tento článek začnu volbou. Přečtěte si pozorně dvě prohlášení níže a vyberte, které je Vám bližší.
- I když udělám to nejlepší, nemohu si být jistý tím, že vše dopadne dobře.

- I když neudělám to nejlepší, mohu si být jistý, že vše dopadne dobře, protože Bůh je dobrý a je se mnou.

Co jste zvolili?
Pro mě ta první varianta více vystihuje mé aktuální rozpoložení. Proč aktuální? Minulý týden jsem strávil na potápěčské základně v Chorvatsku s jedním z našich synů, jeho kamarádem a mým dobrým přítelem pastorem Tomášem, zvaným farářem (mezi potápěči). Byl to čas relaxu, dlouhých rozhovorů a také času o samotě, kdy jsem se vznášel v různých hloubkách ve vodě, obdivoval rozmanitost a Boží vynalézavost, se kterou tvořil i podmořský svět. A měl jsem čas přemýšlet.

Ve světě mořských tvorů je možné vypozorovat určité závislosti. Malí zásobují ty větší (nutno podotknout, že sami sebou – pozn. autora), větší zásobují ještě větší (totožná pozn. autora) a ti největší, v tomto případě velryby, mají mnoho drobných „dodavatelů.“ Zdá se, že jsou všichni závislí na všech. A nade vším bdí Hospodin.
Mat 6,26 Pohleďte na nebeské ptactvo: neseje, nežne, nesklízí do stodol, a přece je váš nebeský Otec živí. Což vy nejste o mnoho cennější?
Mat. 6,28-30 A o oděv proč si děláte starosti? Podívejte se na polní lilie, jak rostou: nepracují, nepředou - a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oděn, jako jedna z nich. 30 Jestliže tedy Bůh tak obléká polní trávu, která tu dnes je a zítra bude hozena do pece, neobleče tím spíše vás, malověrní?

Tedy, ve verších výše se zmiňuje nebeské ptactvo, polní lilie, vy a já, ale jsem si docela jistý, že Boží péče zahrnuje i oceány a jejich obyvatele, co myslíte.

Ve světě byznysu není nikdo nezávislý. Malí jsou závislí na velkých a naopak. Součástí úspěchu každé z firem jsou zákazníci, dodavatelé, zaměstnanci, banky, státní správa atd. atd. shrnuto LIDÉ (pomíjím tání ledovců, zemětřesení a počasí obecně). Lidé často chybují nebo se prostě rozhodnou jinak než čekáme. I když se vytvářejí systémy, které mají lidské chyby eliminovat, stále je mnoho možností, jak velmi rychle přijít o vše. Snažíme se mít všechny karty v rukách, ale i sebelépe naplánované akce mohou ztroskotat. Je pozoruhodné jaké maličkosti a „náhody“ někdy rozhodly důležité bitvy v 2. Světové válce (např. velmi zajímavá je reakce německého velení těsně po invazi do Normandie – Hitler tu noc usnul pod sedativy a v podstatě „zaspal“ klíčové rozhodnutí o vyslání záloh a které mohl učinit jen on. Díky tomu spojenci postoupili nezadržitelně do vnitrozemí). Mnozí určitě známe příběhy lidí, jejichž životy se změnily během několika okamžiků.
I přesto, že uděláme to nejlepší, nikdy si nemůžeme být jistí, jak něco skončí. To vytváří trvalé napětí - stres. A co na to Ježíš?

1. Jakub 4:13-16 A teď vy, kdo říkáte: "Dnes nebo zítra se vypravíme do tamtoho města. Strávíme tam rok a vyděláme si obchodem" - vy přece ani nevíte, co bude zítra! Co je váš život? Nic než pára. Na chvilku se ukáže a pak mizí. Raději máte říci: "Dá-li Pán a budeme živí, uděláme to či ono." Vy se ale chlubíte ve své namyšlenosti. Všechno takové chlubení je zlé
Add 1. dle veršů z Jakubovy epištoly se lpění na plánech, vizích a cílech jeví jako namyšlenost. Opakuji lpění nikoliv samotné plánování. Je to podobné jako s penězi: nikoliv peníze sami o sobě, ale milování peněz je problém. Vize či cíle přicházejí od Boha. Např. Noemovi sám Bůh zjevil svůj plán postavit archu a zachránit část tvorstva. Noe dle mého promýšlel a plánoval jednotlivé kroky k naplnění daného cíle. Dalším příkladem může být Mojžíš, který znal cíl, ale často nevěděl, co bude zítra. Izraelský národ přes poušť vedl sám Bůh v podobě oblakového sloupu ve dne a ohnivého v noci. Izrael přesně věděl, kam a jakou rychlostí jít. Oč by mé podnikání bylo jednoduší, kdybych vždy věděl kam a jak rychle jít!

2. Matouš 6:24 Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Buď totiž bude jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se bude toho jednoho držet a tím druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu. Proto vám říkám: Nemějte starost o svůj život ani o své tělo - co budete jíst a pít a co si oblečete. Není snad život víc než jídlo a tělo víc než oblečení? Podívejte se na ptáky na obloze. Nesejí, nesklízejí, neshromažďují do stodol, ale váš nebeský Otec je živí. Nejste snad vy mnohem dražší? Copak si někdo z vás samými starostmi prodlouží život o jediný den? A proč si děláte starosti s oblečením? Pomyslete na polní lilie, jak rostou. Nepracují ani nepředou, ale říkám vám, že ani Šalomoun ve vší své slávě nebyl oblečen jako jedna z nich. Jestliže tedy Bůh takto obléká polní trávu, která dnes je a zítra bude hozena do pece, neoblékne snad mnohem spíš vás, vy malověrní? Nemějte tedy starosti. Neříkejte: `Co budeme jíst? Co budeme pít? Co si oblečeme?´ Všechny ty věci vyhledávají pohané, ale váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete. Hledejte nejprve Boží království a jeho spravedlnost, a toto vše vám bude přidáno. Nemějte starost o zítřek; zítřek bude mít své vlastní starosti. Den má dost svého trápení."
Ježíš nabízí upgradovaný model Božího vedení – NEMĚJTE STAROST O ZÍTŘEK!
Tato Ježíšova slova jsou pro podnikatele a manažery, zaměřené na vize, plány a dosahování cílů, často šokující či příčinou údivu i nepochopení. Pokud přidám výzvu z prvních veršů: „Nemůžete sloužit Bohu i mamonu,“ tak se náhle v mysli objeví lehce obviňující otázka: Ženu se za mamonem, když cílevědomě podnikám nebo následuji Ježíše Krista? Určitě jste slyšeli či četli mnoho výkladů a máte na ní odpověď, možná jste toto místo vytěsnili.
Jak se ale s těmito verši popasovat, zejména když podnikáte?
Zkusme si pro názornost na chvíli představit, že jsme zemědělci, Ježíš je ve svých příkladech uváděl několikrát. Cílem jejich snažení je sklizeň, co největší výnos z hektaru či ovocného stromu. Pro dobrou sklizeň je nutné zasadit, pečovat (zalévat, okopávat, chránit před škůdci…) a růst je v Božích rukách. Pokud je DNES pole suché, je třeba DNES pole zalít, pokud je plné plevele... Pokud to shrnu - dnes udělat, vykonat, realizovat to nejlepší, co jsem schopen vidět a „zítřejší“ úrodu nechat na Bohu. Spojení „nemějte péči“ znamená: nebuďte ustaraní nebo plni nepokojné, úzkostlivé starostlivosti (překlad Miloše Pavlíka). Starostlivost nebo úzkost život neprodlouží, novou zakázku nezíská a problém nevyřeší. Vím, že se to lehce řekne a hůře realizuje. Život s Bohem je o víře, důvěře, spolehnutí se a především o vztahu s Ním. Můžeme se snažit nebát se, být stateční, smělí a odvážní, ale dle mého názoru je odvaha, smělost a radost podmíněna vztahem a poznáním Ježíše Krista, který nad námi bdí. Učím se to každým dnem. V každém vypjatém období (a není jich málo), mně sám Bůh učí spoléhat se na Něj, překonávat sevření strachem a nebát o zítřek. Myslím, že strach je blízkým souputníkem mnoha podnikatelů a živnostníků.

3. A Filipským 4:4 Radujte se v Pánu vždycky; znovu říkám: Radujte se! Všichni lidé ať znají vaši vlídnost. Pán je blízko. O nic nemějte starost, ale za všechno se modlete. O své potřeby proste s vděčností Boha, a Boží pokoj přesahující všechno chápání bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.
Bůh je s námi. Možná nenaplní vždy naše očekávání či představy o tom, jak dělat byznys. Chce nás vést po svých obchodních cestách a do bezpečných přístavů.

Žalmy 107:23-32 Ti, kteří se vydávají na lodích na moře, kdo konají dílo na nesmírných vodách, spatřili Hospodinovy skutky, jeho divy na hlubině. Poručil a povstal bouřný vichr, jenž do výše zvedl vlnobití. Vznášeli se k nebi, řítili se do propastných tůní, ztráceli v té spoušti hlavu. V závrati jak opilí se potáceli, s celou svou moudrostí byli v koncích. A když ve svém soužení úpěli k Hospodinu, vyvedl je z tísně: utišil tu bouři, ztichlo vlnobití. Zaradovali se, když se uklidnilo, on pak je dovedl do přístavu, jak si přáli. Ti ať vzdají Hospodinu chválu za milosrdenství a za divy, jež pro lidi koná, ať ho vyvyšují v shromáždění lidu, v zasedání starších ať ho chválí!

Deuteronomium 32:9 Hospodinův lid je jeho dědictví, Jákob je jeho vlastní pozemek. V pouštní krajině ho našel, v pustině divé, kvílící. Obklopil jej a pečoval o něj, jak oko v hlavě chránil jej. Jako když orlice bdí nad hnízdem a vznáší se nad svými mladými, křídly rozpjatými v pádu chytí je a dál je nese na svých perutích.
Hospodin sám je takto provázel, žádný cizí bůh nebyl s ním!


I když udělám to nejlepší, nemohu si být jistý tím, že vše dopadne dobře. Tedy podle mých představ o dobrém konci. Ale mohu si být jistý, že Bůh má vše ve svých rukách. Nedopustí, aby jediný vlas z mé hlavy spadl na zem bez Jeho souhlasu.

S úctou

Pavel Vimr
 

Reakce na článek

Hezké odpoledne, pane Vimre.
Souhlasím a moc se mi líbí tento článek, především s postoji "...nedělat si starost o zítřek..." ale to neznamená nezasadit a nezalévat nebo "...plánovat musím a přidávám k tomu dá-li Bůh" ale vždy být připraven měnit v čase jak mě On vede.

Díky moc a přeji požehnané podnikání naším Otcem:-).

   

Informace o autorovi

Jméno
Pavel Vimr

Profil

Je ženatý, otec tří dětí, podnikající od roku 1991 ve službách a výrobě. Pavel vnímá povolání ke službě podnikatelům a manželským párům. Je také starším sboru AC v Chomutově. Své bohaté zkušenosti z podnikání uplatňuje na akcích pro byznysmeny, manažery a vedoucí, kde je častým řečníkem.

Poslední komentáře