Závěrem o time managementu

(11. článek ze série o Time managementu)

Všechno jednou končí. I naše lekce time managementu se tímto uzavírají. Bylo mi s vámi fajn, i když jsme se moc neviděli. Igor a Beáta mě ale průběžně povzbuzovali a skálopevně přesvědčovali, že články jsou pro vás užitečné. Jejich přátelské poklepávání po rameni má podstatný podíl na tom, že jsem měl odvahu vám znovu a znovu psát. Jsou moc fajn. Vy jste taky fajn. Četli jste ty články a věřím, že jste nad nimi i přemýšleli a možná se i snažili něco z nich vyzkoušet. To je super, kéž vám Bůh mocně žehná. Vím moc dobře, že nejsem žádný mistr time managementu a jestli jsem se někdy tak tvářil, tak už jenom fakt, že tato série měla 11 pokračování, to úplně popírá. 11? To je ale divné číslo, koho by napadlo psát 11 pokračování. Kdyby 3 - jako Boží trojice nebo 7 jako číslo dokonalosti. Ještě lépe 10 jako desatero či 12 jako počet apoštolů. Ale 11 - no to je vidět, že to Břeťa ještě nemá úplně pod kontrolou. Doopravdy nemá a tak budete-li to mít na srdci, modlete se za mě.

Takže - máme tu jasný důkaz toho, že asi žádný expert nebudu. Přesto jsem za toto téma velmi vděčný a to hned z několika důvodů.

1) Pozorováním jiných lidí jsem si uvědomil, že dobrá organizace času umožní mnohem větší výkonnost. Samozřejmě že tím nikoho nenavádím, aby se snažil poměřovat s někým jiným. To by nás mohlo přivést do pěkné deprese. Co chci říct je to, že jsem jednoduše valil oči na to, co je někdo schopen stihnout a přitom v klidu a pohodě. A přitom jsem prostě měl intenzivní pocit, že i já mám "na víc". Nejde o samoúčelnou výkonnost, jde o to, že můžeme pro Ježíše udělat něco krásnějšího a většího. Posvítit na cestu více lidem, více lidí ovlivnit tak, aby měli chuť na Boží království. Tedy nejde o kupy "písku," ale o pořádné "valící se kameny" pro Ježíše (nepochybuji o tom, že čtenář si ještě vzpomíná na lekci o kamenech, štěrku a písku).

2) Nejenom že jsem zjistil, že mohu udělat víc, ale také mi time management prakticky pomáhá více věcí dělat. Když člověk ví, co je důležité a nejdůležitější v jeho životě, tak se každodenní dřina přeci jenom lépe snáší a což teprve rozhodování o řadě věcí, které ti dříve připadaly důležité. Dnes můžeš vědět, že sice důležité jsou, ale správné rozhodnutí ohledně tvých priorit ti ulehčí leccos odmítnout.

3) Hodně jsem poznal sám sebe. Asi jste také zjistili, že je sice řada věcí, které vám tak nějak jdou, ale pak jsou věci, které vám nejen jdou, ale i vás doopravdy baví, dokonce je děláte ve svém volném čase a intuitivně se vám daří dokázat to, co jiní lidé musí "vydřít". Ať už jde o oblast služby nebo práce či rodinných aktivit, zjistil jsem, že vždy jsou věci, které takto pěkně klapou. Pak jsou věci, které taky jdou, ale stojí mě to víc dřiny a pak jsou věci, na které už radši ani nesáhnu, abych to úplně nepokazil.

V Žalmu 90,12 žalmista říká: "Nauč nás počítat naše dny, ať získáme moudrost srdce." Milí přátelé, jsme na zemi jen na návštěvě, nevíme přesně, kolik nám Hospodin vyměřil času, a právě proto bychom si měli vážit každého dne a minuty. Radovat se z maličkostí, užívat si krásného počasí i drobných úspěchů našich blízkých. Ale také se nebát těch "bláznivých" věcí, kdy nás svrbí a říkáme si: "Tak na tohle nemám." Třeba nemáš, ale Hospodin je Mistr těch, kdo na to "nemají". S Ním si můžeme troufnout jít do věcí, které přesahují naše síly.

Věřím, že i Vy jste se trochu lépe poznali, že jste probrali život a zjistili své kameny a písky. Modlím se za Vás, abyste měli odvahu riskovat a ochotu pracovat na sobě tak, abyste byli lepší nástroje v Ježíšových rukou. Myslím, že trocha sebezapření není zas tak moc ve srovnání s tím, co pro nás udělal.

Bůh Vám žehnej

Břeťa Šípek

Odpovědět
Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
   

Poslední komentáře