Intimita - autor Brigita Vimrová

 „Co ženy chtějí?“- aneb manželská sexualita z ženského pohledu

Říká se, že ženy nevědí co chtějí, - ale nedají pokoj dokud to nedostanou! Toto staré rčení považované za lidovou tvořivost, odráží určitou zkušenost, zažitou v partnerských vztazích.

Nejsem lobistka za ženské pokolení a nemám za cíl rozuzlit genderové nerovnosti. Mým záměrem je jen zprostředkovat některé postřehy a praktické připomínky k manželské intimitě z pohledu ženy. Upřímně nás toužím do manželství především povzbudit.

Pokud by měla žena jedním slovem vyjádřit „Co chce“, většinou odpoví „Být milovaná“. A co si pod tím může muž konkrétně představit? Když jsem ve své malé soukromé anketě požádala ženy, aby vyjádřily, co pro ně znamená „vědět, že je milovaná“, odpověděly něco ve smyslu pozornosti. Čili žena chce, aby ji muž miloval, takovou jaká je. A znamená to pro ni, že jí muž věnuje svoji pozornost, formou naslouchání, sdílení se, společnou činností, překvapeními, dárky, velkorysostí.

Zkušenosti z pastorací a z manželských poraden poukazují, že hledání pomoci v partnerských krizích, obvykle iniciují ženy- a uvádí jako nejčastější problémy, které je tíží v manželství následující 4 oblasti:

  1. nedostatek komunikace

  2. nesoulad v sexuálním soužití

  3. neschopnost řešit konfliktní situace

  4. finanční potíže

Tudíž pokud se žena cítí nemilovaná pravděpodobně chce změnu v těchto předchozích bodech. Jelikož je tento článek věnovaný manželskému sexu budu se věnovat jen první a druhé oblasti, protože spolu v manželství úzce souvisí.

Jako první je to tzv. „nedostatek komunikace“.

Bible učí: „Muži žijte se svými ženami v patřičné úctě, aby vaše modlitby neměly překážku..“ Co to znamená pro muže? Dnešní muž je mnohdy z komunikace se svou ženou rozpačitý, netrpělivý a časem mu ženiny hovory lezou na nervy. Proč to tak je? A skutečně nejde o to, kdo je z těch dvou partnerů více upovídaný – většinově to jsou ženy, ale je velké procento párů, kde více mluví muž. Zásadní je, že muži a ženy komunikují odlišným způsobem. Obvykle když mluví muž drží ve svých myšlenkových pochodech určitou kostru: obecně - Muž mluví, aby něco řešil, nebo aby něco ukázal, aby poučil, předal informaci, aby se nějak předvedl!!! Komunikace je v mužském světě určena především ke zjišťování a následném odstraňování problémů.

Shrnuto muž : 1. zjišťuje problém,  2. muž chce identifikovat problém. 3. muž diskusí či mluvením hledá řešení problému, 4. muž určitě najde nějaké řešení, 5. daný problém ze svého pohledu vyřeší a jde dál....

Pro ženu, je ale tento způsob komunikování neuspokojivý a stává se, že je to právě žena, kdo po letech získá přesvědčení, že nemá žádnou cenu se s ním o něčem bavit, že je hned se vším brzy hotový. U rozvodu, pak žena uvádí, že spolu měli nedostatečnou a nevyhovující komunikaci. Nejde přitom o kvantitu v komunikování, ale o kvalitu. Pravda je taková, že mnohá manželství by prodělala revoluční změny následkem pouhých deseti minut smysluplného rozhovoru denně. Když ženu něco v mysli zaměstnává, potřebuje o tom často jen mluvit,- ona od muže neočekává řešení. Pokud ano,- zeptá se ho- jak by to řešil on. Když žena mluví o osobních záležitostech, nestěžuje si, nechce, aby jí to muž vysvětlil, analyzoval problém a zachránil jí, znamená to jen, že vám důvěřuje. Je zbytečné ženě říkat „Nedělej si s tím starosti,- nebo - zapomeň na to!“ To ženě nepomáhá a spíše ji to rozčílí. Zatímco muž ve své komunikaci problémy řeší nebo je vyhodnotí jako k řešení nedůležité, - žena o všech problémech potřebuje hlavně mluvit - náslech a rozhovor s někým, kdo ji věnuje pozornost, kdo ji ubezpečuje, že ji má rád, že mu může důvěřovat, kdo jí projevuje svůj zájem, oporu a kdo dává ženě ujištění, že je jeho rovnoceným partnerem, nesráží ji a neponižuje jí práznými větami typu: „No, tvoje starosti bych chtěl mít“, tak ten ženě pomáhá naplňovat její potřebu. Díky sdílení a blízkosti- se totiž v ženském mozku stimuluje tvorba hormonů (NEUROTRANSMITERU) potřebných k tlumení stresu, který v ženě daná oblast, o které vám vypráví, vytváří. Jestliže žena nedostává pozornost ze strany svého muže, může se cítit nepodporovaná, nemilovaná, zanedbávaná, zneužívaná a nepovažovat už partnera za oporu, ale za další břemeno. Pozor netvrdím, že za to může muž! Vždy je to záležitost obou partnerů, ale žena potřebuje potěšení především v oblasti komunikace. Předpokládá se, že muž dokáže naplnit potřebu ženy v této oblasti asi tak z 10% přičemž nejde jen o slova. Je nezbytné, aby měla žena vybudovanou vlastní sociální síť. K tomu jí muž, může pomoci upřímným a pravdivým povzbuzením k tvorbě vztahů s přítelkyněmi, s rodinou, s aktivitami, které má žena ráda. Někteří muži chtějí ženu spíše vlastnit a pak mohou na její zájmy chorobně žárlit. A některé muže jen nenapadne, povzbudit ženu k volnočasovým aktivitám a snaží se ženě ve všem vyhovět. Posléze bývají otrávení, podráždění, nervozní, netrpěliví, tlumí se jejich vášeň a ztrácejí zájem o vztah. Žena je pak zmatena, stáhne se do sebe, což zvýší její frustraci, odmítá vás a odcizení je náhle i ve vaší rodině. Své ženě naslouchejte, reagujte na její otázky, nikdy jí neskákejte do řeči, bez vyzvání její problém neřešte a hlavně téma nezlehčujte.

Pamatujte si, že ženy mohou v jednom rozhovoru mluvit o několika vzájemně nesouvisejících tématech a užívat pět různých tónů hlasu. Muži dokážou identifikovat jen tři tyto tóny. Běžné je, že muži, naslouchajícímu rozhovoru žen, často uniká zápletka.

Druhou problémovou oblastí je nesoulad v sexuálním soužití.

Muži si mnohdy myslí, že ženy mají o sex menší zájem, ale z průzkumů vyplývá, že se ženy zabývají sexualitou intenzivně a považují tuto oblast za velmi důležitou! Ovšem i zde je v uvažování patrný rozdíl. Opět jsem poptala několik žen ze svého okolí a položila jim otevřenou otázku: „Co chceš od svého muže v sexuální oblasti?“

Nejčastější náznak nenaplnění zněl ani nějak takto: „Ach jo, kdyby mě tak neválcoval!“ Co to znamená pro muže?

V prvé řadě uvolnění a sebedůvěru ve své vlastní milenecké schopnosti, ve vlastní erotickou představivost a ve vlastní tvořivost. Být dobrým milencem je totiž dáno každému muži, který miluje. My ženy cítíme až úzkost z vaší snahy o to být nejlepší. Prakticky to znamená, že si pamatujete co se nám líbilo minule a nyní je to pro vás výchozí bod! I zde se naráží na neschopnost o sexu komunikovat. My ženy máme mnohdy zkušenost, že když jsme to nějak zkusily, tak jsme vás muže buď naštvaly, nebo jste nás nepochopili či jsme vás natolik zmátly, že jste měli následně fyzické překážky nejčastěji - přechodnou impotenci či ztrátu zájmu. Mnoho žen příště raději neřekne nic.

V oblasti sexu panuje plno předsudků, studu a pocitů viny. Muži si připadají jako ti věční loudilové a ženy cítí po letech v manželství sníženou touhu a utlumený prožitek. Záležitost našich ložnic bývá smutná, nenaplněná a nejistá. Písmo mluví o manželském sexu bez předpojatostí, velmi vážně a vášnivě. Příkladem nám může být kniha Píseň písní i slova apoštola Pavla „Manželství, ať je všemi ceněno (ve vážnosti), manželské lože (koitus-soulož) neposkrněné, smilníky a cizoložníky pak bude soudit Bůh.“ (Zde bych ráda podotkla, že manželské lože dnes poškozuje pornografie a autoerotika).

V mém pátrání po příčinách bolesti a našich zklamání ze sexu - jsem narazila na jednoduchý problém. Neznalost základní anatomie lidského těla v oblasti genitálií. Je to sice už v osnovách pro 7. ročník ZŠ, ale i učitelé přiznávají, že látku ohledně lidské sexuality projedou jen okrajově, neboť cítí rozpaky a žáci jsou během těchto hodin více neukáznění. Já tu nemluvím o sexuální výchově, mluvím jen o přírodopisu. Ženy tiše přiznávají, že sice jejich muži mají pojem o nejcitlivějším orgánu ženina těla, kde sídlí nejvíce nervových zakončení i když je to maličký orgán o velikosti hrášku. Muži obvykle znají clitoris neboli poštěváček - často se ale dotýkají vývodu močové trubice, což je pro ženu nepříjemné a nebo se dotýkají clitorisu rychle, necitlivě, silou, špatnou intenzitou, tlakem a s netrpělivostí. Jelikož každý orgán našeho těla vymyslel a vymodeloval sám Hospodin není na našem těle nic špatného. Když Bůh dokončil šestý den a podíval se na člověka jako muže a ženu, řekl, že je to velmi dobré. Neexistuje tělesný orgán, který by byl horší než jiný orgán, není možné, aby bylo něco na našem těle čisté a něco nečisté.

Pro milostnou předehru je velkou pomocí otevřená komunikace, té často pomůže pokud si v páru domluvíme vlastní názvy. Myslím, že většina žen netouží po odborné souloži, ale po něžném spojení. Odborné názvosloví rozhodně manželské mazlení neusnadní a neuvolní, ale soukromě vytvořený slovník jako např. u vulvy : broskvička, buchtička, mazlinka, u clitorisu : hrášek, pecička, perlička, kulička nebo jak chcete. Vaší ženu více uvolní vaše kreativita, potěší ji, upokojí ji váš něžný přístup k intimním orgánům jejího těla a může vám pomoci navodit skutečnou milostnou atmosféru, neboť si vytvoříte něco, co je jen a jen mezi vámi.

Pohlavní styk má tři fyziologické fáze, jsou to touha, vzrušení a orgasmus. Tyto fáze jsou sice propojeny, ale řízeny jsou třemi odlišnými neurofyziologickými soustavami. Sexuální touha vzniká v mozku, fáze vzrušení a orgasmu jsou dílem genitálních orgánů. Potlačovací mechanismus může potlačit jakoukoli z těchto fyzických reakcí těla. Určitý soubor různých příčin může poté zabránit orgasmu. Ovšem zkušenosti sexuologů uvádí, že většina případů potlačené sexuální touhy má jednu příčinu : potlačený hněv, zášť, někdy deprese, což se projevuje lhostejností k manželskému spojení. V tomto případě je moudré těžkosti či případné nemoci řešit a hledat pomoc. Jen opravdová láska (definici najdete v 1. Kor. 13) dodává sexualitě smysl, vášeň irozkoš po celý život. V počátcích je manželské spojetí doprovázeno silnými chemickými procesy, postupně by se měli manželé sbližovat – poznávat a intimita by měla být o lásce, ne jen o chemii.

Gn 2,24: „Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem.“

Sní žena o jednom těle? Odpověď zní- ano.

Čili touha po spojení v jedno tělo je vlastní mužům i ženám, je do nás vložena jako dar pro manželské soužití a pro naplnění Božího plánu a záměru. Cituji Písmo svaté – „Oba dva muž i žena byli nazí a nestyděli se!“ Spočiňme v objetí, pochvalme se, odpočívejme, radujme se, milujme se. V MANŽELSKÉM SPOJENÍ je BOŽÍ SLÁVA! (Pís. 7,10 – „Já jsem svého milého, on dychtí jen po mně“).

Ženy chtějí milovat, být milovány. Potřebují se sdílet, dělit se, komunikovat, potřebují pocit bezpečí, důvěru, krásu, komplimenty, spolupráci, žena má ráda pravidelnost, péči o rodinu, o sebe a ráda pomáhá druhým... i sex do života VDANÉ ženy patří!

S úctou Brigita Vimrová

Odpovědět
Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
   

Poslední komentáře